V dobách, kdy Kuala Lumpur nebyla víc než malárií zamořenou bažinou a Penang se měl teprve stát „perlou Orientu“, Melaka již byla jedním z největších a nejvýznamnějších obchodních přístavů v JV Asii. Město má ideální strategickou polohu v Melacké úžině, navíc leží přibližně na půli cesty mezi Čínou a Indií. Proto se sem odedávna stahoval obchod z celé Asie. Navíc pravidelné monzuny vyžadovaly dlouhodobé pobyty kupců, docházelo zde k prolínání kultur a jejich vzájemnému obohacování (za zmínku stojí především čínsko-malajská kultura zvaná „baba-nyonya“, či kultura peranakanská). Vlastnictví města se několikrát změnilo (po Portugalcích jej přebrali Holanďané a ještě později Britové), aby se nakonec opět vrátilo Malajsii. Vzhledem k historii města se jedná o jedno z nejdůležitějších míst v zemi. Stejně jako Penang byla Melaka r. 2008 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Mezi nejznámější místa města patří radnice a guvernérská rezidence, pevnost Porta de Santiago (A Famosa), kostel sv.Pavla, sultánský palác, mešita Kampung Hulu ( nejstarší funkční mešita v Malajsii z r. 1728 - byla paradoxně postavena Holanďany ) a kostel sv.Petra ( postaven r. 1710 a jedná se o nejstarší aktivní katolický kostel v Malajsii ) .
